Příběh kláštera se píše už téměř dvě století. Jeho zdi pamatují Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, první světovou válku, vznik Československa, první republiku, druhou světovou válku, poválečné vysídlení i desetiletí zapomnění.
České království v Rakouském císařství
Schneider, škola a počátek kongregace
Gabriel Schneider přichází 12. srpna 1842 do Hyršova v Českém království, jedné z korunních zemí Rakouského císařství. Roku 1848 otevírá dívčí školu, roku 1851 přicházejí tři bavorské školské sestry a 15. srpna 1853 zde vzniká samostatná česká Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame.
České země v rakouské části Rakouska-Uherska
Klášter za dvojí monarchie
Rakousko-uherské vyrovnání roku 1867 proměňuje dosavadní císařství v dualistickou monarchii. Hyršov jako součást Českého království náleží k její rakouské části, označované jako Předlitavsko. Klášterní škola a řeholní komunita zůstávají součástí života obce. Závěr tohoto období poznamenává první světová válka a roku 1918 také zánik monarchie.
První Československá republika
Dětství Anny Fischerové
Po vzniku Československa zůstává Hyršov převážně německy mluvící obcí. Anna Fischerová, narozená roku 1927 v rodině místního mlynáře, chodí do klášterní dívčí školy. U sester se učí nejen běžným předmětům, ale také psaní na stroji, ručním pracím, stenografii a češtině.
Německá říše a druhá světová válka
Uzavření školy a odchod sester
Po Mnichovské dohodě je pohraničí připojeno k Německé říši. Školské sestry musejí v roce 1938 školu uzavřít a Hyršov opustit. Dívky přecházejí do místní chlapecké školy. Druhá světová válka později přináší pracovní nasazení, zajatce, uprchlíky i ztráty.
Poválečné Československo
Vyvlastnění a vysídlení
Po druhé světové válce přichází většina původních německých obyvatel o majetek a musí Hyršov opustit. Mizí rodiny, které zde žily po generace, a přerušuje se kontinuita obce, klášterní školy i společné paměti místa.
Návraty a obnova paměti
Příběhy se vracejí do Hyršova
Po otevření hranic se někdejší obyvatelé a jejich potomci znovu vracejí. Hledají domy, hroby i místa svého dětství. Jejich vzpomínky dnes pomáhají skládat obraz Hyršova, který z písemných pramenů samotných poznat nelze.
První republika očima dítěte
Anna Fischerová a klášterní škola v Hyršově
Její příběh umožňuje vstoupit do Hyršova dvacátých a třicátých let prostřednictvím vzpomínky dívky, která do zdejšího kláštera každý den chodila do školy.
